Emanuel Rádl

Vize, jakou potřebujeme/783 Následující text k desátému bodu Programového minima zpracovala Marie Neudorflová . Zde je zmíněný 10. bod: " Úctu k naší zemi, našemu národu,...

Komentář Matěje Metelce: Zhruba od přelomu 19. a 20. století do konce první republiky vedli tuzemští filozofové a historikové, mimo jiné Tomáš G. Masaryk, Emanuel Rádl či Josef Pekař, polemiku o smyslu českých dějin. S nadsázkou by se dalo říct, že …

V rozhlasové přednášce se Rádl vyjadřuje k otázce odpovědnosti všech za veřejné věci a horuje proti zříkání se podílu na veřejném životě ve stínu nacistické hrozby.

Když nám okolní svět nerozumí nebo my nerozumíme jemu, skýtají příběhy nejen vítaný únik, ale i možnost porozumění. Setkáme se v nich s postavami, které by se zfleku mohly zařadit mezi naše nejlepší přátele; vidíme stejně tak do nitra postav pro nás…

Jak víme z nejrůznějších vzpomínek, předvolební nářky se u nás ozývaly i za první republiky. Už Antonín Švehla říkal: „U nás je těžké dělat politiku.“

Dvouleté výročí zrodu Československé republiky Češi před sto lety oslavili svérázně. V německy mluvících městech jim solí v očích byly pomníky císaře Josefa II.

Mojmír Grygar 11. 8. 2020 Někteří teologové se snaží oslabit nebo zamlčet všechno, co připomíná staré dobré časy církevního dogmatismu a klerikalismu, jemuž se pokoušeli někteří odvážní vatikánští předáci na 2. Vatikánském koncilu (1962–1965) čelit.…

Článek se zabývá historií Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze u příležitosti 100. výročí jejího založení v roce 1920. Přibližuje postavení přírodních věd ve starší historii, jejich moderní rozvoj, který vedl k ustavení samostatné fakul…