Barbora Tögel

Nové trendy a hvězdy v oblasti populární kultury většina světa dlouho hledala v USA. Teď ale americká kulturní dominance nečekaně rychle slábne a rozhodně za to nemohou jen šrámy na image země způsobené Donaldem Trumpem.

Ze sociálních sítí se na nás už léta valí sílící vlna informačního braku. Můžeme jí s obtížemi vzdorovat nebo se do ní odevzdaně ponořit. Je tu ale i třetí cesta – zkusit se zamyslet, proč vlastně informace potřebujeme.

Pokud nedávno zavřel váš oblíbený výčep, možná za to nemohla vláda, špatné pivo ani nerudný vrchní. Viníkem může být i algoritmus Google Maps, který rozhoduje o úspěchu či krachu nejen v gastronomii a zásadně mění tvář města.

Sociální sítě způsobují jednotlivcům i společnosti řadu problémů, které musíme řešit. Pokud ale v souvislosti s jejich používáním mluvíme o závislosti, ignorujeme tím vědu a navíc ze sebe zbytečně děláme pasivní oběti.

Když článek napsaný AI vydám za vlastní, je to jasný podvod. Ale co když mi chatbot jen nadhodil pár chytrých myšlenek? Nenápadné a zdánlivě nevinné metody využití AI teď po celém světě ohrožují důvěru v média.

Rozmach AI vyvolal obavy z přílivu dezinformací. Teď se ukazuje, že samotné lži a manipulace nejsou jediná potíž. Další problém nastává ve chvíli, kdy začneme na chatboty spoléhat i při samotném ověřování faktů.

Přední světoví politici stále častěji dělají neuvážená rozhodnutí, jejichž následky pak odnášíme všichni. Kromě arogance a neschopnosti za to může i fakt, že realitu vnímají jako videohru – ať už přeneseně, nebo zcela doslova.

Čím dál větší část života trávíme pod dohledem státu, soukromých firem i našich blízkých. Sledují nás jiní, sledujeme se navzájem, a často nám to už ani moc nevadí. Proč jsme si ale na neustálé špehování tak snadno zvykli?

Masové nahrazování lidských pracovníků chatboty stále nepřichází, jakkoliv ho hlasy z AI byznysu očekávají každým dnem. Možná je to i proto, že řada zaměstnání nikdy nedávala smysl. A na zbytečné práce jsou pořád nejlepší lidé.

Z fantasy, superhrdinů a dalších „nerdských“ žánrů se v posledních dvou dekádách stala zásadní část popkultury. Při pohledu na závěje braku se ale nabízí otázka, jestli jsme to s nerdstvím trochu nepřehnali.

Kdekdo se chlubí, jak se statečně odstřihl od prohnilého digitálního světa a dává přednost offline životnímu stylu. Zároveň ale stále zíráme do displejů a je zřejmé, že na současné analogové módě něco nehraje.

Globální boj o moc a zdroje začíná eskalovat také v online prostoru. Ukazuje se to i na převedení americké části TikToku do rukou tamních investorů, které teď staví nejen evropské politiky a uživatele před řadu tíživých otázek.