Barbora Tögel

Rostoucí společenské nerovnosti ignorujeme nebo přinejlepším řešíme jen jejich dopady na ty nejchudší. Sociální realitu ale nepochopíme, dokud ve vědě, médiích i umění nezačneme kriticky zkoumat i svět a životy bohatších vrstev.

Po měsících nejistoty se začaly rýsovat detaily dohody, podle které má TikTok v USA přejít pod kontrolu tamních investorů. Je to nešťastný krok, který bude mít dalekosáhlé následky pro globální internet.

V politice i veřejné debatě se šíří myšlenky, které jako by vypadly z hlubokého středověku. Ve skutečnosti jsou ale velmi současné. A pokud je budeme přehlížet coby tmářské bludy, uniká nám podstata společenských traumat.

Řada lidí žije v dojmu, že kultura a politika provozovaná na sítích nemá s tou „skutečnou“ nic společného. Hranice mezi online a offline prostorem ale už dávno neexistuje, což se ukázalo i v případě vraždy Charlieho Kirka.

Debata o AI ve školství se zacykluje. Nadšenci tvrdí, že AI školy zachrání. Skeptici varují, že děti zhloupnou. Dokud si ale nevyjasníme, k čemu má vzdělávací systém sloužit, hádky kolem AI budou jen vyprázdněným divadlem.

Neustále se objevují stížnosti, jak nové technologie posilují úpadek čtenářství a kultury obecně. Je to ale jen iluze. A posilují ji především nesmyslná očekávání, která v oblasti kulturní spotřeby klademe na sebe i jiné lidi.

Ve Velké Británii vešel v platnost zákon zavádějící na velké části internetu povinné ověřování věku. Opatření prosazené ve jménu ochrany dětí vyvolalo chaos a vlnu nevole a ukázalo, jak nebezpečné mohou takové kroky být.

Výraz manosféra býval užitečnou zkratkou pro šiřitele mizogynních názorů na sociálních sítích. Dnes je ale často používán neuváženě a mnohdy zakrývá fakt, že se zdaleka nejedná jen o problémy nejmladší generace mužů.

Digitální sledování a ztráta soukromí se staly tak všudypřítomným jevem, že celý problém dostává další rozměr. Hrozbou není jen samotné špehování, ale především to, že jsme si na něj zvykli a bereme ho za samozřejmost.

Čím dál víc trendů v oblasti popkultury a životního stylu přichází z Číny. Pokud chceme pochopit, jak vznikají a proč „měkká síla“ Západu slábne, nesmíme za tím vidět jen peníze a propagandu.

Na sítích není přes samé vtipy kam plivnout. Zároveň se ale někdy zdá, že doba nepřeje legraci a všichni se berou moc vážně. Humor ze světa nezmizel, ale pod vlivem digitální komunikace se zásadně změnil jeho styl i smysl.

S ekonomikou to jde od desíti k pěti. Anebo také ne. Kromě tvrdých čísel totiž o stavu hospodářství rozhodují i leckdy dost záhadné veřejné nálady, které se lidé snaží dešifrovat pomocí různých alternativních indikátorů krize.