Anna Hrdinová

Většina evropských zemí balancuje. Od americko-izraelských útoků se distancuje, kritikou na adresu Trumpovy administrativy ovšem šetří. Výjimkou je Španělsko, které dlouhodobě zpochybňuje počínání USA i Izraele.

Devět mrtvých v pákistánském Karáčí, policejní zásah v iráckém Bagdádu. Stoupenci šíitské větve islámu demonstrovali proti zásahu na Írán. Kritika nicméně zaznívá i z jiných částí muslimského světa.

Rusko vyslalo do Teheránu sliby a slova odsouzení americko-izraelských úderů. Žádná větší akce se ale očekávat nedá. Z dřívějšího spojenectví už sešlo a Moskva dala najevo, že její závazky vůči Teheránu jsou omezené.

Írán stojí na historické křižovatce. Smrt ajatolláha otřásla pilíři teokratického režimu a znamená nejasnou budoucnost. Zatímco americký prezident Donald Trump vyzval opozici k akci, režim bude brzy volit nového lídra.

Írán spustil odvetu za americko-izraelský útok na své území. Kromě Izraele se ozývají výbuchy i na území dalších amerických spojenců na Blízkém východě.

Jak udržovat vztah, když je váš manžel na frontě a nikdy nevíte, zda se vrátí? Jak těžké je mateřství ve chvílích, kdy Rusové útočí na vaši zemi? Čtveřice ukrajinských žen popsala, jak se jejich podoby lásky proměnily kvůli válce.

Evropská komise poskytne investice do oblastí na východní hranici. Kvůli zvýšeným obavám z ruské hrozby se regiony proměnily v obranné pásmo. I kvůli tomu se zde zhoršila ekonomická situace, což by mohlo pomoci proruským stranám.

Mučení, posílání mužů na smrt i popravy jako nástroj zastrašení. Stanice BBC sesbírala svědectví ruských vojáků, kteří popisují drastické praktiky na frontě. Kreml taková tvrzení popírá, svědectví je ale čím dál víc.

Ruský režim připravuje podle expertů další částečnou mobilizaci. Ta předchozí přitom vyvolala odchod statisíců lidí a nespokojenost. Nové odhady ale ukazují, že Rusko na frontě ztrácí mnohem více mužů, než přijímá.

Po projevu znovuzvolené japonské premiérky o rusko-japonských vztazích označil Kreml Tokijský postoj vůči Moskvě jako nepřátelský. Země se od konce druhé světové války přou o Kurilské ostrovy.

Na prvním jednání Rady míru uvedl americký prezident Donald Trump, který je zároveň jejím předsedou, že USA chtějí zbudovat v Pásmu Gazy vojenskou základnu pro pět tisíc lidí. Měla by sloužit mezinárodním stabilizačním silám.

Americký prezident slibuje, že jeho Rada míru má „neomezený potenciál“. Na její první zasedání ve čtvrtek se tak upíná mezinárodní pozornost. Tématem má být Gaza, ale experti upozorňují i na vedlejší záměry orgánu.